Na internetu by se člověk měl vyjadřovat uvážlivě

NA INTERNETU BY SE ČLOVĚK MĚL VYJADŘOVAT UVÁŽLIVĚ, NEBOŤ SVOBODA PROJEVU NENÍ BEZBŘEHÁ

Internet je svébytné prostředí. Mnoho lidí zde má menší zábrany a zdánlivá anonymita online prostředí je svádí k vyjádření emocí, které by si v osobním kontaktu projevit nedovolili. I v prostředí internetu by se však člověk měl vyjadřovat uvážlivě, neboť svoboda projevu není bezbřehá a zákony platí i zde. Za překročení únosných hranic, šíření lží, pomluv či schvalování zločinů, hrozí i na internetu trestní odpovědnost. Společnost by neměla brát komentáře schvalující úmyslná jednání vedoucí ke smrti či těžké újmě na zdraví jiného na internetu za samozřejmost a zavírat před nimi oči. Takové komentáře jsou v právním státě nepřípustné a pachatelé by za ně měli být postihováni.

V souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu upozornil nejvyšší státní zástupce na možná porušování zákona při veřejných projevech, když uvedl: „Pokud by někdo veřejně (včetně demonstrací, prostoru internetu nebo sociálních sítí) vyjadřoval souhlas s útoky Ruské federace na Ukrajinu (akceptoval je či podporoval) nebo v této souvislosti vyjadřoval podporu nebo vychvaloval čelné představitele Ruské federace, mohl by za jistých podmínek čelit i trestněprávní odpovědnosti za trestný čin schvalování trestného činu podle § 365 trestního zákoníku,[1] případně za trestný čin popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia podle § 405 trestního zákoníku.“[2] Policie ČR již eviduje několik stovek oznámení v souvislosti se schvalováním invaze na Ukrajinu.

Skutkovou podstatu trestného činu schvalování trestného činu vymezuje § 365 trestního zákoníku, podle jehož odstavce 1 platí: „Kdo veřejně schvaluje spáchaný zločin nebo kdo veřejně vychvaluje pro zločin jeho pachatele, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.“ Pachatel buď veřejně [3]schvaluje již spáchaný zločin, nebo veřejně vychvaluje pachatele takového zločinu. Trestné je jen veřejné schvalování spáchaného zločinu.[4] Veřejné schvalování přečinu[5] trestní právo nepostihuje.

Za schvalování spáchaného zločinu (dále jenschvalování) lze považovat jakýkoli způsob vyjádření souhlasu se spáchaným zločinem, přičemž:

  1. Schvalování nemusí být výslovné. Postačuje, že z jeho obsahu je v daném kontextu patrný souhlas se spáchaným zločinem.
  1. Schvalování může být ústní, písemné, elektronické, konkludentní (např. souhlasné gesto), grafické (např. koláž znázorňující souhlas) i symbolické (např. označením ikonkou vyjadřující souhlas u příspěvku na sociální síti).
  1. Nezáleží na délce či sofistikovanosti schvalování. Schválit spáchaný zločin lze jednočlennou větou (např. „Souhlasím!“) i několikasetstránkovým textem.
  1. Schvalování nemusí přímo pojmenovávat konkrétní zločin. Postačí, že jej lze identifikovat z kontextu (např. „Všichni víme, že ta nešťastná událost, která se udála v roce 2022 u našich sousedů byla požehnáním.“)
  1. Schvalování může být inverzní, kdy je odsouzena alternativy jeho nespáchání (např. vyjádřením pocitu nevolnosti z představy, že by si to pachatel rozmyslel a zločin by nespáchal).

Pouhé informování o trestném činu, a to i bez výslovného distancování se od něj, ještě není samo o sobě schvalováním trestného činu.

Trestného činu schvalování trestného činu se například dopustil pachatel, který v diskuzi na webových stránkách www.novinky.cz pod článkem s názvem „Na louce na Havlíčkobrodsku někdo postřelil motorkáře, je těžce zraněný“ zveřejnil příspěvek znějící: „Děkujeme statečnému střelci!!! Smrt a pekelná muka všem motorkářům!“ Tím veřejně schvaloval jednání neznámého pachatele kvalifikované jako pokus zločinu vraždy. Podotýkám, že se nevyžaduje, aby pachatel, jehož zločin byl schvalován, byl pro onen zločin soudně stíhán a rozsudkem odsouzen.[6]

Svoboda projevu má i v demokratickém právním státě své limity. A tudíž by každý měl (nejen) k používání internetu přistupovat s respektem a vždy domýšlet následky svého jednání.           

Mgr. Hana Šarochová, advokátní koncipientka


[1] Zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník.

[3] Podle § 117 písm. a) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník platí: „Trestný čin je spáchán veřejně, jestliže je spáchán obsahem tiskoviny nebo rozšiřovaného spisu, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem.“

[4] Podle § 14 odst. 3 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník platí: „Zločiny jsou všechny trestné činy, které nejsou podle trestního zákona přečiny; zvlášť závažnými zločiny jsou ty úmyslné trestné činy, na něž trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně deset let.“

[5] Podle § 14 odst. 2 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník platí: „Přečiny jsou všechny nedbalostní trestné činy a ty úmyslné trestné činy, na něž trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby do pěti let.“

[6] Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 13. 10. 2021, sp. zn. 7 Tdo 1002/2021.

 

„Advokátní kancelář TOMAN & PARTNEŘI poskytuje komplexní právní služby na nejvyšší úrovni jak domácím, tak zahraničním klientům již přes 30 let. Advokátní kancelář disponuje několika týmy, specializujícími se na různé oblasti práva, jako je právo IT a média, trestní právo, obchodní právo, rodinné právo, mezinárodní právo, nemovitostní právo, vymáhání pohledávek a exekuce a mnoho dalších. Pokud tedy vyhledáváte kvalitní právní služby, neváhejte nás kontaktovat!“

Nejnovější články

Obrázek - GDPR ve firmě – jaké jsou legislativní požadavky

GDPR ve firmě – jaké jsou legislativní požadavky

Obrázek - Prolomení dvouměsíční lhůty k podání žaloby na určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru

Prolomení dvouměsíční lhůty k podání žaloby na určení neplatnosti rozv…

Obrázek - Cookie lišta na webu v roce 2022

Cookie lišta na webu v roce 2022

Potřebujete právní služby?

Jsme připraveni pro vás najít optimální řešení, a to uplatnit.

Kontaktovat