Lze teplický zákrok srovnávat s případem George Floyda?

Před nedávnem jsme blíže hodnotili mediálně sledovaný případ služebního zákroku policisty Dereka Chauvina, při kterém došlo k úmrtí amerického občana George Floyda.

Aktuálně českými médii rezonuje případ policejního zákroku, který se odehrál dne 19. 6. 2021 v Teplicích a na jehož konci bylo také úmrtí člověka, což je vždy tragédií. Právě proto budí tento případ různé emoce a názorově naši společnost rozděluje. Část se domnívá, že zákrok byl oprávněný a zákonný a druhá část jej přirovnává ke služebnímu zákroku, který se odehrál právě ve Spojených státech.

Jde o velmi citlivý případ, a protože nemáme přístup ke všem podkladům, které jsou pro podrobné posouzení tohoto případu nezbytné, nezabýváme se zde otázkou viny či neviny, ale primárně se soustředíme na srovnání obou služebních zákroků.

Pojďme si nyní na základě veřejně dostupných informací zrekapitulovat, co se vlastně odehrálo a zda je skutečně reálné srovnání obou služebních zákroků na místě. Při vlastním hodnocení se opíráme především o fakta zveřejněná vedením Krajského ředitelství policie Ústeckého kraje ze dne 24. června 2021[1] a dostupného videa z internetové sítě, zachycujícího část zákroku, přičemž relevantnějšími podklady nedisponujeme. V souvislosti s prověřováním celé věci však nelze vyloučit, že se objeví nové skutečnosti a důkazy stejně, jako tomu bylo v případě George Floyda.

Čtenářům tohoto příspěvku doporučujeme, aby se zároveň podívali na náš pořad, Co na to advokát, kde celý případ analyzujeme v obrazové a stručnější podobě - ZDE.

K průběhu a provedení služebního zákroku

Dne 19. 6. 2021 ve 14:55 bylo přijato oznámeno, že dochází k fyzickému napadání dvou osob a k poškozování majetku. Na místo oznámení byla vyslána hlídka z Územního odboru Teplice. Policie na místo přijela ve 14:59 a začala celé oznámení ověřovat. Bylo zjištěno, že se zde pohybovaly dvě osoby, které přešly do vedlejší ulice, kam se policie neprodleně vydala.

Zde následně nalezla jednoho muže, který ležel na zemi, vydával nesrozumitelné výkřiky, oháněl se okolo sebe a měl na těle drobná poranění. Policisté se s mužem komunikovali, přičemž jednoho z policistů, který s ním komunikoval se snažil muž strhnout na zem, oháněl se přitom rukama, kopal kolem sebe a policistu i kousl.

Vzhledem k tomu, že zde došlo k útoku na úřední osobu, byl muž vyzván, aby svého jednání zanechal s poučením, že jinak proti němu bude použito donucovacích prostředků. Muž však této výzvy neuposlechl, proto proti němu byly použity donucovací prostředky hmaty a chvaty a zároveň mu byla nasazena služební pouta.

Bylo zřejmé, že muž vykazoval známky užití omamných a psychotropních látek, proto v 15:02 byla na místo přivolána záchranná služba, kdy muž i tak komunikoval.

V 15:11 přijíždějí na místo zdravotnická záchranná služba. Posádka zde připravila záchranářské lehátko, položila jej na chodník a v součinnosti s policisty uložili muže na lehátko a muž byl následně uložen do vozidla záchranné služby. Následně ve vozidle byla zahájena resuscitace muže a v 15:28 rychlá záchranná služba z místa odjíždí do teplické nemocnice. V 15:45 je policie vyrozuměna, že ošetřující lékař teplické nemocnice konstatoval smrt muže.

Ke srovnání s případem George Floyda

  1. Situace před služebním zákrokem

 

  1. Floyd bezprostředně před služebním zákrokem neutrpěl žádné trauma, ovládal se a normálně komunikoval.
  2. V našem případě je z dostupných videozáznamů patrno, že se muž před příjezdem hlídky sebepoškozoval, opakovaně mlátil rukou do zaparkovaného vozidla a narážel do jeho pevné části svou hlavou.

 

  1. První fáze služebního zákroku

 

  1. Floyd v první fázi služebního zákroku, kdy je kontaktován policisty, tak klade pouze pasivní odpor, který je však zvládnutelný. Floyd zakročující policisty fyzicky nenapadá.
  2. V daném případě muž v první fázi služebního zákroku klade policistům aktivní odpor, na jednoho z policistů fyzicky útočí a nedbá zákonných výzev, aby svého jednání zanechal.

 

  1. Druhá fáze služebního zákroku

 

  1. V další fázi služebního zákroku je již Floyd ve svém odporu urputnější a brání se usazení do služebního vozidla. Přesto ani zde cíleně policisty přímo fyzicky nenapadá. Poté, co je Floyd sveden na zem, tak jeden z policistů zaklekne Floydův krk celou svou vahou (to ostatně bylo doloženo tím, že chodidlo druhé nohy měl policista zvednuté nad úrovní země).
  2. V našem případě v další fázi klade muž policistům odpor podobně jako Floyd, nicméně koleno policisty směřuje blíže k jeho lopatkám. Jakmile odpor muže slábne, tak policista tlak svého kolene uvolní. Navíc je z dostupného videa patrno, že se policista v průběhu zákroku opakovaně opře i o svou ruku, čímž ještě tlak svého kolene záměrně sníží.

 

  1. Závěrečná fáze služebního zákroku

 

  1. Policista pokračuje v tlaku kolenem na krk Floyda i v okamžiku, kdy je medikem potvrzeno, že pozbyl vědomí. Další dva policisté zároveň fixují jeho tělo. Také v rámci soudního líčení v případu Floyda bylo policistovi znalcem opakovaně vyčítáno, že v průběhu celého služebního zákroku vůbec nepřizpůsobil intenzitu své síly, kterou na Floyda použil, vývoji celé situace. Jinými slovy, že policista fixoval Floyda stále stejnou silou i poté, co již žádný odpor nekladl, a to dokonce v okamžiku, kdy byl zcela v bezvědomí.
  2. V našem případě, když odpor muže definitivně zeslabí, tak jej policisté už spíše jen kontrolují bez hrubší síly. Zde je ovšem nutné znovu připomenout, že při našem srovnání vycházíme pouze z dostupných informací a podkladů a nemůžeme tedy potvrdit, že publikované video zachycuje skutečně celý reálný průběh služebního zákroku.

 

  1. V případě zákroku proti Floydovi policisté přivolali záchrannou službu až v závěrečné fázi zákroku, kdy byl již evidentně v bezvědomí.
  2. V našem případě, dle vyjádření policie přivolali policisté záchrannou službu na místo ještě ve chvíli, kdy se muž projevoval.

 

  1. Hodnotící fáze služebního zákroku

 

  1. Podle výsledků jak soukromé pitvy Floyda, tak i podle výsledků oficiální pitvy došlo k zástavě srdce ve větší míře následkem policejního zákroku, resp. jeho kombinací se zdravotními problémy a přítomností omamných a psychotropních látek v těle. To potvrdili také mnozí experti u soudu, když argumentovali, že smrt byla způsobena nemožností Floyda dýchat následkem trvajícího tlaku na jeho krk. 
  2. V tomto případě lékař konstatoval jako příčinu úmrtí předávkování drogami, což následně potvrdila i soudní pitva.[2]

 

  1. V případě Floyda mnozí policisté i instruktoři konstatovali, že provedení zákroku, resp. fixace Floyda byla v rozporu s metodikami služební přípravy ve státě Minnesota, kde je klečení na krku spoutané osoby zakázáno.
  2. Kontrolní orgány v našem případě zatím hodnotí služební zákrok a jeho provedení jako oprávněný a zákonný.

 

K oprávněnosti a zákonnosti použití donucovacích prostředků

Dle českého policejního práva je policista oprávněn použít donucovací prostředek k ochraně bezpečnosti své osoby, jiné osoby nebo majetku anebo k ochraně veřejného pořádku.[3]

Z dostupných podkladů lze usuzovat, že muž byl svým jednáním nebezpečný jak sám sobě, tak i zakročujícím policistům – tato podmínka splněna byla.

Před použitím donucovacího prostředku je policista povinen vyzvat osobu, proti které zakročuje, aby upustila od protiprávního jednání, s výstrahou, že bude použito donucovacích prostředků.[4]

Z policejního vyjádření vyplývá, že policisté muže vyzvali, aby svého jednání zanechal, jinak, že proti němu budou použity donucovací prostředky, muž této výzvy nedbal – i tato podmínka byla splněna.

Policista je oprávněn použít (neboli zvolit) donucovací prostředek, který jednak umožní dosažení účelu sledovaného zákrokem a je nezbytný k překonání odporu nebo útoku osoby, proti níž zakročuje.[5]

Pokud vycházíme z dostupného zachyceného obrazového záznamu, tak policista zvolil a použil jeden z nejméně důrazných donucovacích prostředků, který dotčená právní úprava nabízí – tedy hmaty a chvaty. Tedy i výběr donucovacího prostředku byl přiměřený dané situaci.

Policista při použití donucovacího prostředku dbá na to, aby nezpůsobil osobě újmu zřejmě nepřiměřenou povaze a nebezpečnosti jejího protiprávního jednání.[6]

Z dostupného videa je patrno, že policista v průběhu zákroku pravidelně kontroluje chování muže a tomu přizpůsobuje intenzitu své síly – zdá se tedy, že i tato zákonná podmínka byla splněna, nicméně pro kategorický závěr nedisponujeme kompletní dokumentací služebního zákroku. Zde bude třeba posuzovat, zda fixace muže trvala pouze nezbytně nutnou dobu apod.

Po použití donucovacího prostředku nebo zbraně, při kterém došlo ke zranění osoby, je policista povinen ihned, jakmile to okolnosti dovolí, poskytnout zraněné osobě první pomoc a zajistit lékařské ošetření.[7]

Z prohlášení policie vyplývá, že policisté přivolali na místo rychlou záchrannou službu v době, kdy ještě muž komunikoval – z těchto dostupných informací se tak domníváme, že ani zde nedošlo na straně policistů k pochybení.

Dále je policista povinen učinit neodkladné úkony nebo jiná opatření, aby mohla být řádně objasněna oprávněnost použití zbraně.

Celá událost byla dle sdělení policejního vedení ohlášena a předána kontrolním orgánům, stejně jako Generální inspekci bezpečnostních sborů k prošetření.  Máme tak za to, že i tento postup byl dodržen.

Co říci závěrem

Primárním úkolem policie je ochrana bezpečnosti osob a majetku. Společnost od policie očekává, že jim bude v případě hrozící újmy nápomocna a využije všech zákonných oprávnění k tomu, aby jí pomohla a ochránila. Vyžaduje-li to situace a jsou-li k tomu zákonné důvody, je policista oprávněn provést služební zákrok, který musí být veden s takovou razancí, aby bylo dosaženo jeho účelu. K vynucení určitého chování a k překonání odporu osoby jsou policisté ze zákona oprávněni použít donucovací prostředky. V daném případě je stále mnoho otazníků, protože zcela podrobné podklady k celému případu nejsou veřejnosti zpřístupněny. Bude tak primárně na kontrolních orgánech, případně orgánech činných v trestním řízení, aby postup policie náležitě posoudily.

Tak jako v případě George Floyda, mnozí si i při hodnocení tohoto zákroku pokládají otázku, zda by došlo k úmrtí muže, kdyby proti němu nebyl veden služební zákrok. Ač je zodpovězení této otázky do jisté míry relevantní, je nutné upozornit, že to samo o sobě není ještě pro posouzení zákonnosti zákroku rozhodující. Stejný význam bude mít rovněž zohlednění jednání muže před provedením zákroku a teprve hodnocení všech souvislostí dovodí, zda byl zákrok policistů oprávněný a přiměření či nikoli.  

Každý, kdo se dopouští protiprávního jednání, aktivně útočí na policistu a neuposlechne jeho výzvy musí být srozuměn s tím, že proti němu mohou být donucovací prostředky použity. To logicky přináší určitá rizika, neboť v určité míře dochází vždy k zásahu do integrity osoby, proti níž zákrok směřuje. V jiném případě by byla policie zcela paralyzována a nemohla by dostát účelu, ke kterému byla zřízena. Donucovací prostředky však zároveň musí být použity v souladu s právními předpisy.

Jak bylo již uvedeno, v našem příspěvku se nezabýváme otázkou viny či neviny. Tuto otázku musí posoudit orgány, které jsou k tomu kompetentní, nicméně jsme toho názoru, že policejní zákrok v Teplicích nelze s případem George Floyda srovnávat.

JUDr. Josef Sklenička

 


[1] https://www.novinky.cz/krimi/clanek/policie-komentuje-zakleknuti-pri-zakroku-v-teplicich-po-kterem-zadrzeny-zemrel-40364321

[2] https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/policie-zasah-teplice-umrti-prosetrovani-vnitrni-kontroly_2106211237_tzr

[3] Blíže § 53 odst. 1 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii ČR ve znění pozdějších předpisů

[4] Blíže § 53 odst. 2 téhož.

[5] Blíže § 53 odst. 3 písm. a), b) téhož.

[6] Blíže § 53 odst. 5 téhož.

[7] Blíže § 57 odst. 1 téhož.

„Advokátní kancelář TOMAN & PARTNEŘI poskytuje komplexní právní služby na nejvyšší úrovni jak domácím, tak zahraničním klientům již přes 30 let. Advokátní kancelář disponuje několika týmy, specializujícími se na různé oblasti práva, jako je právo IT a média, trestní právo, obchodní právo, rodinné právo, mezinárodní právo, nemovitostní právo, vymáhání pohledávek a exekuce a mnoho dalších. Pokud tedy vyhledáváte kvalitní právní služby, neváhejte nás kontaktovat!“

Nejnovější články

Obrázek - Komentář: Podcast s poslancem Michálkem

Komentář: Podcast s poslancem Michálkem

Obrázek - Návrh na setkání učiněný dítěti i v rámci „blbnutí“ na internetu je trestně postižitelný

Návrh na setkání učiněný dítěti i v rámci „blbnutí“ na internetu je tr…

Potřebujete právní služby?

Jsme připraveni pro vás najít optimální řešení, a to uplatnit.

Kontaktovat