Otázky a odpovědi k náhradě škody

Jak je to s náhradou škody způsobené v důsledku mimořádných krizových opatření?
Podle § 36 krizového zákona, se může právnická i fyzická osoba, které vznikla škoda v příčinné souvislosti s křizovými opatřeními, domáhat její náhrady vůči státu. Odpovědnost státu je koncipována jako objektivní a stát se jí může zprostit jen tehdy, pokud se prokáže, že poškozený si způsobil škodu sám. Náhrada škody se též neposkytuje právnickým a fyzickým osobám, které zavinily vznik škodné události.

Prvotní krizová opatření učiněná vládou byla vyhlášena podle krizového zákona, avšak jejich faktické prodloužení s účinností od 24. 3. 2020 proběhlo na základě mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví podle zákona o ochraně veřejného zdraví. V návaznosti na tuto změnu ve vyhlášení mimořádných opatření se rozpoutala odborná debata, zda a jakým způsobem bude možno náhradu škody nárokovat. V úvahu připadá jak náhrada dle krizového zákona za celou dobu trvání krizových opatření (za předpokladu podřazení mimořádných opatření vydaných Ministerstvem zdravotnictví pod režim krizového zákona), tak varianta, kdy náhradu škody vzniklé v důsledku mimořádných opatření od 24. 3. 2020 bude možno požadovat pouze dle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem – tato náhrada však vyžaduje nezákonnost daného opatření. Jednoznačnou odpověď však může dát až soudní praxe.

Co je krizovým opatřením dle krizového zákona?
Organizační nebo technické opatření určené k řešení krizové situace a odstranění jejích následků, včetně opatření, jimiž se zasahuje do práv a povinností osob. Krizovou situací se rozumí mimořádná událost podle zákona o integrovaném záchranném systému, narušení kritické infrastruktury nebo jiné nebezpečí, při nichž je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu (souhrnně též „krizový stav“).

Stávající krizová opatření státu vydaná z důvodu snížení rizika nákazy onemocněním COVID-19 se citelně dotkla řady právnických i fyzických osob. Došlo k uzavření nebo zásadnímu omezení provozu řady podniků. Týká se to zejména restaurací či jiných stravovacích zařízení, posiloven, bazénů, solárií, saun, wellness provozoven, kin, veřejných knihoven, galerií, divadel, ubytovacích zařízení. Musely být zrušeny mj. sportovní akce (zápasy, turnaje), kulturní a taneční akce (divadelní představení, koncerty, maturitní plesy), výstavy, poutě, přehlídky, trhy a veletrhy, vzdělávací akce. Byly uzavřeny prodejny nespadající do vládou povolených výjimek. Krizová opatření též znemožňují či podstatně ztěžují výkon zaměstnání u mnoha profesí, a to i v souvislosti s omezením dopravy a pohybu osob.

Jaké podmínky musí být naplněny pro náhradu škody dle krizového zákona (kumulativně)
1. provedení krizového opatření
2. vznik škody a
3. příčinná souvislost mezi krizovým opatřením a vznikem škody
Pro úplnost nutno podotknout, že důkazní břemeno k prokázání naplnění podmínek pro náhradu škody leží na poškozeném. Poškozený tedy musí prokázat výši vzniklé škody (příp. ušlého zisku), jakož i příčinnou souvislost mezi utrpěnou újmou a vydaným opatřením.

V jakém rozsahu se škoda nahrazuje?
Nahrazuje se skutečná škoda (např. zkažené potraviny v restauraci, která v důsledku mimořádných opatření musela zavřít) i ušlý zisk (např. vrácené vstupenky) vzniklé v souvislosti s přijetím daného krizového opatření. Stát tedy může odpovídat za škodu včetně ušlého zisku, pokud jejich přímou příčinou byla krizová opatření (nikoli pandemie jako taková).

Dokdy je zapotřebí nárok dle krizového zákona uplatnit?
Nárok na náhradu škody je třeba uplatnit do 6 měsíců od doby, kdy se poškozený o škodě dozvěděl, nejdéle do 5 let od vzniku škody, jinak právo zaniká. Z procesní opatrnosti je dle našeho názoru vhodnější nárok uplatnit do 6 měsíců od okamžiku zavedení mimořádných opatření.

U jakého orgánu se nárok na náhradu škody dle krizového zákona uplatňuje?
V případě škody způsobené krizovými opatřeními mohou vyvstat pochybnosti o tom, který orgán krizového řízení je kompetentní k přijetí žádosti o náhradu škody. Z procesní opatrnosti je proto vhodné podat žádost písemně souběžně u více orgánů – v případě krizových opatření vydaných vládou u Úřadu vlády ČR a Ministerstva vnitra; u opatření vydaných Ministerstvem zdravotnictví u tohoto ministerstva.

Jakým způsobem se nárok na náhradu škody dle krizového zákona uplatňuje?
Nárok na náhradu škody podle krizového zákona se uplatňuje písemnou žádostí. Tato žádost představuje jeden z významných důkazů v eventuálním soudním řízení před civilním soudem, který bude věc posuzovat.

Co musí písemná žádost k uplatnění náhrady škody obsahovat?

  • identifikaci osoby, která nárok uplatňuje (jméno a příjmení nebo název, včetně data narození nebo IČ, adresu místa pobytu nebo sídla)
  • důvody vzniku nároku a jeho výši
  • důkazy prokazující vznik nároku, příčinnou souvislost a jeho výši
  • skutečnosti prokazující dodržení subjektivní šestiměsíční lhůty pro uplatnění nároku (tj. okamžik, kdy se poškozený dozvěděl o existenci škody) + dodržení objektivní pětileté lhůty
  • datum
  • podpis žadatele
  • (příp. plnou moc, je-li žadatel zastoupen)

 

Co nyní dělat?
Primárně je nutné snažit se eliminovat případné ztráty (např. úpravou způsobu realizace podnikání – zavedením online či jiného distančního poskytování služeb, rozvážkou zboží apod. – je-li to možné) a kroky podniknuté k minimalizaci ztrát rovněž dokumentovat.

Rovněž je potřebné shromažďovat veškeré důkazy o škodě a ušlém zisku způsobených v důsledku krizových opatření, a to po celou dobu jejich trvání. K prokázání škody a ušlého zisku mohou sloužit např. faktury, evidence tržeb a zisku za předchozí období, stornované objednávky, předčasně ukončené smlouvy (včetně související komunikace), doklady o nákladech vynaložených na řešení situace atd. Při ukončování smluvních vztahů, stornování objednávek apod., je rovněž vhodné uvádět, že se tak děje z důvodu mimořádné situace způsobené krizovými opatřeními.

 

„Advokátní kancelář TOMAN, DEVÁTÝ & PARTNEŘI poskytuje komplexní právní služby na nejvyšší úrovni jak domácím, tak zahraničním klientům již přes 30 let.  Advokátní kancelář disponuje několika týmy, specializujícími se na různé oblasti práva, jako je právo IT a média, trestní právo, obchodní právo, rodinné právo, mezinárodní právo, nemovitostní právo, vymáhání pohledávek a exekuce a mnoho dalších. Pokud tedy vyhledáváte kvalitní právní služby, neváhejte nás kontaktovat!“

Nejnovější články

Obrázek - Připomínky k právní studii 5G sítí

Připomínky k právní studii 5G sítí

Obrázek - Otázky a odpovědi - právní studie 5G sítí

Otázky a odpovědi - právní studie 5G sítí

Obrázek - Tisková konference ke studii právních aspektů budování a provozu sítí 5G v ČR

Tisková konference ke studii právních aspektů budování a provozu sítí …

Potřebujete právní služby?

Jsme připraveni pro vás najít optimální řešení, a to uplatnit.

Kontaktovat