Právo dlužníka nevydat své obydlí ke zpeněžení

V červnu 2019 nabyla účinnosti část novely zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „insolvenční zákon“). Jednou ze změn, které novela insolvenčního zákona přinesla je změna způsobů oddlužení, které jsou definovány v § 398 insolvenčního zákona, na oddlužení zpeněžením majetkové podstaty a oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty.

V souvislosti s oddlužením plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty bylo do insolvenčního zákona, konkrétně do § 398 odst. 6 insolvenčního zákona, zavedeno právo dlužníka nevydat ke zpeněžení své obydlí, ledaže ze zprávy pro oddlužení vyplyne, že hodnota dlužníkova obydlí přesahuje hodnotu určenou Nařízením vlády o způsobu určení hodnoty obydlí, které dlužník není povinen vydat ke zpeněžení ze dne 22. 7. 20019 (dále jen „Nařízení vlády“).

Obydlí se dle schváleného Nařízení vlády nachází v místě dlužníkova bydliště, v němž se převážně zdržuje a rozumí se jím každá věc užívaná k zajištění bytových potřeb dlužníka a jeho rodiny, zejména dům, jednotka nebo družstevní podíl v bytovém družstvu, nebo část věci užívaná k témuž účelu, jestliže je bytem, včetně pozemků tvořících s obydlím funkční celek.

Hodnota obydlí se poté určí jako součin částky na zajištění obydlí v dlužníkově bydlišti a koeficientu zohledňovaných osob. Zohledňovanou osobou se pro určení hodnoty rozumí osoba, která s dlužníkem žije ve společné domácnosti a které je zároveň dlužník povinen poskytovat výživné. Přesný způsob výpočtu včetně koeficientů potřebných pro zjištění výsledné hodnoty dlužníkova obydlí stanoví též Nařízení vlády.

Avšak právo dlužníka nevydat ke zpeněžení své obydlí, jehož hodnota nepřesahuje hodnotu stanovenou, se nedotýká případů, kdy nemovitá věc, v níž se obydlí nachází, tvoří zajištění pohledávky věřitele, tedy vázne na ní např. zástavní právo. Zajištění věřitelé (pozn. věřitelé, jejichž pohledávka je zajištěna majetkem náležícím do majetkové podstaty dlužníka, tj. je k majetku dlužníka zřízeno ve prospěch věřitele zástavní, zadržovací právo či jiný zajišťovací institut) se v oddlužení uspokojují pouze ze zpeněžení zajištění a zpeněžení bude stejně jako doposud záviset na pokynu zajištěného věřitele. 

Pro zajištěné věřitele je tedy zásadní, že dle § 409 odst. 4 insolvenčního zákona „majetek, který slouží k zajištění, zpeněží insolvenční správce po schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty, nejdříve však po zjištění pravosti výše a pořadí zajištěné pohledávky, požádá-li o to zajištěný věřitel. Výtěžek zpeněžení vydá zajištěnému věřiteli.“. Ochrana dlužníkova obydlí tedy není absolutní a i přes změnu insolvenčního zákona mohou nastat případy, kdy bude dlužník povinen vydat své obydlí ke zpeněžení bez ohledu na jeho hodnotu.

Mgr. Jakub Hafner

„Advokátní kancelář TOMAN, DEVÁTÝ & PARTNEŘI poskytuje komplexní právní služby na nejvyšší úrovni jak domácím, tak zahraničním klientům již přes 30 let.  Advokátní kancelář disponuje několika týmy, specializujícími se na různé oblasti práva, jako je právo IT a média, trestní právo, obchodní právo, rodinné právo, mezinárodní právo, nemovitostní právo, vymáhání pohledávek a exekuce a mnoho dalších. Pokud tedy vyhledáváte kvalitní právní služby, neváhejte nás kontaktovat!“
 

Nejnovější články

Obrázek - Firemní právník nebo advokátní kancelář?

Firemní právník nebo advokátní kancelář?

Obrázek - Advokáti proti totalitě

Advokáti proti totalitě

Potřebujete právní služby?

Jsme připraveni pro vás najít optimální řešení, a to uplatnit.

Kontaktovat