Kauza Floyd/Chauvin- vinen či nevinen?

Aktuálně nejsledovanější proces nejen ve Spojených státech amerických

Tento týden má být vynesen dlouho očekávaný verdikt poroty nad policistou Derekem Chauvinem. Tím se snad alespoň zčásti utiší vášnivé debaty, které vyvolal policejní zákrok, při kterém došlo v minulém roce v americkém městě Minneapolis k úmrtí občana George Floyda. Tento případ je bedlivě sledován nejen ve Spojených státech amerických, ale takřka po celém světě. Proti sobě stojí různé argumenty, kdy jednu část předkládá obžaloba a druhou obhajoba. Uprostřed stojí policista Derek Chauvin, který osudný den 25. května 2020 v rámci své denní rutiny proti George Floydovi zakročoval. Jaké argumenty stojí před probíhajícím soudním líčení proti sobě zrekapituluje následující příspěvek.

Pro popis celého zákroku se podívejte na následující video: https://www.youtube.com/watch?v=vksEJR9EPQ8

K rozhodným bodům celého případu

Nejzásadnější sporné body, které musí obžaloba prokázat nade vším pochybnosti, aby byl Chauvin uznán trestně odpovědným za vraždu 3 stupně:

1) Jednal policista Derek Chauvin při služebním zákroku jako „Reasonable officer“, tj. jako rozumný policista? Jinými slovy, jednal Chavin v souladu s výcvikem policie, relevantními pravidly a zásadami a přiměřeně celé situaci?

Pro celý případ je rozhodná otázka přiměřenosti služebního zákroku. To je ovšem velmi relativní pojem, neboť každá podobná situace si vyžaduje jinou intenzitu policejní síly a teprve hodnocením všech souvisejících okolností, za kterých je zákrok proveden, lze určit, zda bylo jednání policisty těmto okolnostem přiměřené. V USA se tato přiměřenost posuzuje dle standardu nazvaného „reasonable officer“.

Obžaloba je postavena na argumentu, že si Chauvin jako „reasonable officer“ nepočínal. Dle obžaloby i přes to, že Floyd několikrát v průběhu zákroku říkal, že se dusí a že je mu působena bolest, mu Chauvin klečel na krku a v zákroku stejné intenzity pokračoval po dobu delší 9 minut. Obžaloba dále upozorňuje na to, že v posledních 2 minutách byl Floyd v bezvědomí a Chauvin mu i přes to klečel na krku a nepokusil se ho resuscitovat. A to i přes to, že Floydovi nebyl naměřen puls. Obžaloba upozorňuje na to, že Floyd ve chvíli, kdy byl spoután na zemi a nekladl odpor nepředstavoval pro policii žádné riziko a jeho fixace ve smyslu klečení na krku tak nebyla nutná ani přiměřená.

Obhajoba pro změnu argumentuje, že Chauvin jednal jako „reasonable officer“, neboť na místě čelil muži vysokému téměř dva metry, který kladl odpor a bránil se aktivně služebnímu zákroku. Dle obhajoby byl Floyd rizikem i ve chvíli, kdy byl spoután a na zemi. Dále byly v okolí osoby, které dávaly najevo nesouhlas se služebním zákrokem a pro zakročující policisty mohly být určitým rizikem.

2) Byl služební zákrok policisty Dereka Chauvina jednou z hlavních příčin úmrtí George Floyda?

Pro zodpovězení této otázky obě strany předvolali řadu znalců a odborníků. Obžaloba zejména předvolala lékaře, který prováděl soudní pitvu Floyda. Ten uvedl, že Floyd umřel na zástavu srdce, která však mimo jiné byla způsobena zásahem policie, který bránil Floydovi efektivně dýchat. Obhajoba dále předvolala nyní již světově známého odborníka na dýchání (pulmonologa) Dr. Tobina, který porotě detailně vysvětloval, jak zásah Chauvina způsobil nedostatek kyslíku v těle Floyda a následnou zástavu srdce.

Obhajoba argumentovala, že hlavní příčinnou smrti byly drogy nalezené v krvi Floyda v době úmrtí a srdeční onemocnění, kterým v té době trpěl. Znalec obhajoby také uvedl, že Floyd mohl umřít na otravu výfukovými zplodinami, kdy ležel hned vedle výfuku služebního vozu.

Z pohledu práva se každopádně soud vyslovil, že k rozhodnutí o vině Chauvina postačí, pokud obžaloba prokáže nade vší pochybnost, že služební zákrok Chauvina byl pouze jedním z hlavních faktorů, které vyvolaly následek v podobě úmrtí Floyda. Ne tedy jediným faktorem.

Bližší exkurz a hodnocení služebního zákroku

Z mého pohledu není sporu o tom, že k zadržení George Floyda byl dán zákonný důvod, neboť použil k nákupu cigaret padělanou dvacetidolarovou bankovku a tím byl minimálně podezřelým ze spáchání trestného činu. Přivolaná policejní hlídka přistoupila k vozidlu, kde Floyd seděl a pod pohrůžkou zbraně jej vyzvala, aby vozidlo opustil.

Policistům se daří následně Floyda vytáhnout z vozidla a nasadit mu pouta. Tato fáze služebního zákroku bývá nejsložitější, protože policisté poprvé odkrývají právní důvod svého postupu a zadržená osoba často klade největší odpor. Zde je přesto evidentní, že Floyd se aktivně nebránil, resp. nenapadal přítomné policisty, a nakonec s nimi víceméně spolupracoval.

Pokud má zadržená osoba nasazena pouta za zády, riziko jejího případného útoku je značně eliminováno, stejně jako možnost jejího případného útěku. Jinými slovy, pokud mají policisté s takto fixovanou osobou dále manipulovat, jsou v podstatně výhodnějším postavení.

Dále je Floyd policistou posazen k přilehlé budově. Floyd ani zde policistu nijak nenapadá, odpovídá mu a v klidu sedí na zemi.

Policista Floyda informuje o tom, že bude odveden ke služebnímu vozidlu zaparkovanému naproti ulice a ten se s jeho pomocí téměř samostatně bez aktivního odporu postaví. Policisté pak ve dvou odvádějí Floyda s nasazenými pouty ke služebnímu vozu. Služební zákrok ani v této části nevybočuje ze standardních mezí a jednání policistů není co vytknout.

Policisté chtějí usadit Floyda do služebního vozidla, ten se tomu ovšem začíná bránit a snaží se dostat z vozu ven. Zde je zjevná převaha, kdy ani dvojice policistů není schopna odpor Floyda zvládnout. Za pomoci dalšího policisty, tedy nakonec ve třech, se daří Floyda polohovat na břiše u vozidla a znehybnit ho.

Po chvíli je zřejmé, že se Floyd uklidnil, zůstává v klidu ležet a s policisty komunikuje. Derek Chauvin klečí vahou svého těla na šíji Floyda, další jej fixují u trupu a nohou; Floyd si opakovaně stěžuje na bolest a nemožnost dýchání (celkově 23x) a žádá o uvolnění.

Nyní je třeba si blíže přiblížit závěrečnou fázi služebního zákroku, a právě tu posuzovat z hlediska přiměřenosti:

a) Floyd se sice snaží otočit na bok, nicméně má nasazena pouta za zády a pro zakročující policisty nemůže být vážným rizikem.

b) Policista Chauvin stále klečí na šíji Floyda, což ovšem nebylo pro jeho znehybnění nezbytné. Stejného účelu by bylo dosaženo například tím, že by byla váha těla policisty směřována místo na šíji například mezi lopatky Floyda.

c) Exces v jednání policisty Chauvina je pak evidentní ve chvíli, kdy je tělo Floyda již evidentně bezvládné. O tom nepochybně musel Chauvin vědět, protože jeden z policistů dokonce kontroloval Floydův tep. I přesto Chauvin pokračuje ve svém tlaku na jeho šíji.

Je samozřejmě velmi složité hodnotit celý tento služební zákrok. Na druhou stranu je velmi dobře a podrobně zachycen a zdokumentován, proto si také dovoluji k němu zaujmou vlastní stanovisko. Spornou část služebního zákroku shledávám právě v jeho závěrečné fázi. Ponechávám na hodnocení důkazů, a především rozhodnutí poroty, zda bude shledána příčinná souvislost mezi provedením služebního zákroku a následku smrti Floyda. Pokud však mám hodnotit přiměřenost jednání policisty Dereka Chauvina, pak jsem přesvědčen, že bylo možno za daných okolností postupovat méně intenzivně a volit mírnější způsob fixace, čímž by podle mého názoru bylo stejně tak účelu služebního zákroku dosaženo.

Každou chvíli lze očekávat verdikt poroty. Touto problematikou se budeme dále zabývat optikou našeho práva.

Nejnovější články

Obrázek - Advokátní kancelář TOMAN & PARTNEŘI poskytla komplexní právní poradenství při akvizici hotelu Alwyn v Praze

Advokátní kancelář TOMAN & PARTNEŘI poskytla komplexní právní pora…

Potřebujete právní služby?

Jsme připraveni pro vás najít optimální řešení, a to uplatnit.

Kontaktovat