Rozšíření dovolacích důvodů, aneb krátké ohlédnutí za novelou trestního řádu

Ačkoli je dovolání v trestním řízení mimořádným opravným prostředkem, který se v praxi v rámci obhajoby hojně využívá, tak jsou na jeho zpracování kladeny poměrně přísné nároky. Velmi často se v praxi stává, že i přes zamítnuté odvolání přetrvávají ve věci pochybnosti spočívající na nesprávném skutkovém zjištění a advokát se pak snaží související námitky uplatnit také při dovolání. Takto odůvodněná dovolání však Nejvyšší soud pravidelně odmítal s tím, že nemůže hodnotit správnost a úplnost skutkového stavu, neboť dovolání lze opírat toliko o námitky hmotně právní povahy, nikoli námitky skutkové. V této nepochybně velmi diskutované části však došlo před nedávnem k zásadní změně.

Advokáti často již při odvolání vytýkají nesprávnost či neúplnost skutkových zjištění prvoinstančních soudů a dále navazují nesprávností právního posouzení. Nepochybně jde o vady, které se namítají v průběhu opravného řízení nejčastěji. Pokud nebyly tyto vady odstraněny při odvolání – pak bývají obvykle i důvodem pro podání dovolání s tím, že se zpravidla subsumovaly pod dovolací důvod dle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. Zde Nejvyšší soud opakovaně konstatoval, že dovolací námitky obviněného směřující výhradně proti skutkovým zjištěním, hodnocení důkazů soudy obou stupňů a do rozsahu dokazování nelze pod uplatněný dovolací důvod podřadit. Tím jakákoli další snaha advokáta, dosáhnout nápravy této vadou stižené části, byla vyloučena a pouze v případech zjevné ochrany ústavně zaručených práv zbývala omezená možnost podání ústavní stížnosti.

Ačkoli Nejvyšší soud judikoval i přes přísné vymezení dovolacích důvodů určitou výjimku, že do skutkových zjištění soudu prvního a druhého stupně může Nejvyšší soud zasáhnout jen zcela výjimečně, pokud to odůvodňuje extrémní rozpor mezi provedenými důkazy a skutkovými zjištěními z nich učiněnými. V takovém případě je dotčeno ústavně garantované základní právo obviněného na spravedlivý proces a zásah Nejvyššího soudu má podklad v čl. 4 a 90 Ústavy (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 5. 2010, sp. zn. 7 Tdo 448/2010), bylo zcela nepředvídatelné, zda bude tento extrémní rozpor shledán a Nejvyšší soud jej takto vyhodnotí.

Nedávná novela tr. řádu přinesla do častých polemik a spekulací zásadní zvrat a to tím, že do ustanovení § 265b odst. 1 se za písmeno f) vložila (pro mnohé celkem tiše) nové písmeno g), které zní v celém kontextu následovně: Dovolání lze podat, jestliže…:

"g) rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů nebo jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech nebo ve vztahu k nim nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy,".

Pochopitelně i zde zůstane na soudní praxi, jaký stupeň intenzity rozporu bude možno označit za zjevný. Lze ovšem usuzovat, že bude aplikována přiměřeně ta, která se již vyslovila k rozporu extrémnímu, tj. přinejmenším takový rozpor bude dán zejména tehdy, jestliže zjištění soudů nemají žádnou vazbu na obsah provedených důkazů při žádném v úvahu přicházejícím logickém způsobu jejich hodnocení, či jinými slovy, jestliže skutková zjištění soudů jsou zřejmým opakem toho, co bylo skutečným obsahem dokazování.

V každém případě je pro obhajobu přínosem, že pro příště není třeba snažit se vlastní námitku, stran skutkových zjištění, jakkoli skrývat pod původní ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, ale že na tomto samém místě tr. řádu již existuje konkrétně pojmenovaný dovolací důvod.

JUDr. Josef Sklenička, Ph.D.

„Advokátní kancelář TOMAN & PARTNEŘI poskytuje komplexní právní služby na nejvyšší úrovni jak domácím, tak zahraničním klientům již přes 30 let. Advokátní kancelář disponuje několika týmy, specializujícími se na různé oblasti práva, jako je právo IT a média, trestní právo, obchodní právo, rodinné právo, mezinárodní právo, nemovitostní právo, vymáhání pohledávek a exekuce a mnoho dalších. Pokud tedy vyhledáváte kvalitní právní služby, neváhejte nás kontaktovat!“

 

Nejnovější články

Obrázek - GDPR ve firmě – jaké jsou legislativní požadavky

GDPR ve firmě – jaké jsou legislativní požadavky

Obrázek - Prolomení dvouměsíční lhůty k podání žaloby na určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru

Prolomení dvouměsíční lhůty k podání žaloby na určení neplatnosti rozv…

Obrázek - Cookie lišta na webu v roce 2022

Cookie lišta na webu v roce 2022

Potřebujete právní služby?

Jsme připraveni pro vás najít optimální řešení, a to uplatnit.

Kontaktovat