Zpátky do školy, aneb novela vyhlášky o inkluzi

Inkluze, neboli zařazování dětí se speciálními vzdělávacími potřebami do běžných škol, je v českém právním řádu zakotvena již od roku 2005, kvůli problematickému financování však uvedený institut nebyl příliš využíván.

Změna nastala v září 2016, kdy vstoupila v účinnost vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, kterou Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy mimo jiné zajistilo všem školám bez rozdílu od státu finanční pokrytí podpory v plné výši, kterou škola potřebným žákům poskytuje, na základě vyhodnocení pedagogicko-psychologické poradny, která tak určí, jaký z pěti stupňů nabízené podpory ten který žák potřebuje. Pro úplnost je třeba uvést, že mezi děti, které mají speciální vzdělávací potřeby, nepatří pouze zdravotně hendikepovaní, nýbrž i děti výjimečně nadané, pocházející z menšinového etnika nebo např. cizinci. Impulsem k přijetí uvedené vyhlášky byl především odsuzující rozsudek Evropského soudu pro lidská práva z roku 2007, kdy byla Česká republika uznána vinnou za diskriminační jednání a porušení práv na vzdělání za přeřazení několika romských dětí do „zvláštních“ škol.

Vyhláška upravující inkluzi, mnohými vnímána jako značně kontroverzní, je nyní již potřetí od svého přijetí novelizována. Ministerstvo odůvodňuje potřebu novely vyhlášky zejména neefektivním fungováním principu sdílení podpůrných opatření a přetížení školských pedagogických zařízení. Právě na přehlcení pedagogicko-psychologických poraden a enormní administrativní zátěž na straně škol směřuje část kritiky zmíněného právního předpisu.

Ministerstvo si dle důvodové zprávy od změny vyhlášky slibuje především finanční úspory, snížení administrativní zátěže škol a pedagogických poraden, posílení sociálního začleňování dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, jakož i celkové zvýšení efektivity služeb školských poradenských pracovišť. K tomu by mělo dopomoci například omezení asistentů pedagogů ze současných tří možných na jednoho asistenta v rámci jedné třídy, kterého budou moci děti sdílet společně, nebo prodloužení doby mezi jednotlivými kontrolami hendikepovaných dětí v pedagogicko-psychologických poradnách.

Novela, jejíž návrh předložilo ministerstvo v listopadu 2018, měla původně vstoupit v účinnost 1. března 2019, nicméně vzhledem k množství připomínek jiných resortů a neziskových organizací se její účinnost posunula na 1. října 2019. Kritika se týkala zejména skutečnosti, že část návrhu odporuje mezinárodním úmluvám, jimiž je Česká republika vázána. S pochopením se nesetkalo vypuštění ustanovení o přednostním vzdělávání dětí v běžných školách, stejně jako zrušení „jednodruhovosti“ speciálních škol, což znamená, že v rámci školy specializované na konkrétní postižení, mohou s účinností novely vznikat třídy či skupiny pro děti i s jiným postižení, než je specializace školy. Stejná situace bude nově platit i pro školy zaměřené na žáky s lehkým mentálním postižením, které budou moci navštěvovat i děti bez takového postižení. Uvedené skutečnosti vedou některé k názoru, že se jedná v dané problematice o krok zpět do doby, kdy byla Česká republika odsouzena ESLP právě za segregaci žáků se speciálními potřebami.


Mgr. Denisa Brdlíková

advokátní koncipientka

Nejnovější články

Obrázek - Phantom Shares – Novinka v oblasti odměňování zaměstnanců

Phantom Shares – Novinka v oblasti odměňování zaměstnanců

Obrázek - Advokátní kancelář, která dbá na ochranu přírody!

Advokátní kancelář, která dbá na ochranu přírody!

Potřebujete právní služby?

Jsme připraveni pro vás najít optimální řešení, a to uplatnit.

Kontaktovat