Roman Hrubant

Advokátní kancelář TOMAN, DEVÁTÝ & PARTNEŘI poskytovala roku 2002 právní služby a zastoupení v kauze související s tajnou službou.

Pan Hrubant, byl jako bývalý agent tajné služby, zbaven všech obvinění a může nyní volně dýchat. 

Z MÉDIÍ:

Větší kontrola na BIS Televize ČT1 - 19. 12. 2002

Moderátor (Jan Němec): Poslanci by mnohem důsledněji kontroloval kontrarozvědku, tedy BIS. Předseda parlamentní komise, která tajnou službu kontroluje, vystoupil s prohlášením, že poslancům chybí konkrétní informace o tom, co vlastně BIS dělá. Zprávy, které má kontrolní komise k dispozici, jsou údajně nedostatečné. Ředitel BIS Jiří Růžek s požadavky souhlasí.

Tajné službě úkoly předává vláda a prezident. Občanskou kontrolu nad mocnou a utajovanou institucí by měl zajišťovat Parlament. Sněmovní komise pro kontrolu BIS zná úkoly, které vláda zadala, a také rozpočet kontrarozvědky. BIS poslancům předkládá zprávu o tom, co dělá. Jde především o souhrnné informace. Do živých svazů, tedy rozdělaných případů se kontroloři nedostanou. Parlamentní komise se často vkládá do různých afér kolem agentů. Nejčastěji se potýká s vynášením tajných informací. Za to byl obžalován třeba agent Václav Valis. Soud ho osvobodil po 9 letech obviňování. Kvůli podezření, že byl sledován místopředseda vlády Josef Lux, v roce 96 odešel šéf BIS Stanislav Devátý. Ukázalo se, že Lux byl ve svazku zmíněn okrajově a kdosi materiál vynesl. Také Miloš Zeman měl ještě v opozici neprokázané podezření, že BIS chce politiky diskreditovat. Později mohla být jeho strana s agenty naopak spokojená. Dostávala zřejmě exkluzivní informace. Agent Roman Hruban zjišťoval, kdo sociálním demokratům vynáší materiály. Práci nedokončil. Inspekce BIS ho obvinila z vydírání a podvodů, ale soud ho loni osvobodil. Za zmínku stojí i pád ředitele BIS Karla Vulterina. Předcházela mu stížnost britského agenta na špatnou práci české kontrarozvědky.

Moderátor (Jan Němec): Ředitel BIS říká, že s požadavky souhlasí, že je BIS v rámci zákona k poslancům vstřícná. Souhlasíte? V čem je problém? Jan Klas, předseda komise pro kontrolu BIS: Tak problém si myslím, pokud pan ředitel takto odpovídá, není žádný. My jsme pouze přijali usnesení v tom smyslu, že já jako dlouholetý člen komise, který prošel celou tu řadu let od řadového člena až po místopředsedu a současné době předsedu komise jsem si pročítal zprávy od roku 93, které dostáváme a zjistil jsem jednu věc, že všechny ty zprávy od roku 93, tzv. bílé knihy, které jsou rozděleny na dvě části - na část veřejnou, kterou můžete třeba načíst na internetu, nebo neveřejnou, utajovanou, tak utajovaná část je stejná. Je stejně koncipována a píše se stále o stejných věcech. Já si myslím, že pro lidi, jako jsou prověření poslanci této komise, je to velice málo. Moderátor (Jan Němec): A můžete vyloučit, že za tou snahou důsledněji kontrolovat BIS je třeba snaha poslanců dostat se k citlivějším údajům, které je zajímají?

Jan Klas, předseda komise pro kontrolu BIS: Tak to rozhodně ne. My totiž přístup nemáme skoro vůbec k žádným údajům.

Moderátor (Jan Němec): Jak tedy můžete kontrolovat BIS? Jan Klas, předseda komise pro kontrolu BIS: Právě proto a já jsem shodou okolností v komisi, která mohla nahlédnout do kauzy pana ministra Tvrdíka, kauza Srba a naživo jsme mohli kontrolovat citlivé informace. Já velice oceňuji takovýto přístup od vojáků.

Moderátor (Jan Němec): Myslíte si, že u BIS by to měl být podobné?

Jan Klas, předseda komise pro kontrolu BIS: Pak teprve člověk zjistí, co se může stát, když 12 let se nevěnuje třeba jedné ze služeb tak, jak bysme měli. Pan ministr to připustil a říkal, že bude muset zavést službu znova.

Moderátor (Jan Němec): To znamená, že mělo by to být podobné i u BIS?

Jan Klas, předseda komise pro kontrolu BIS: Zcela určitě.

Moderátor (Jan Němec): Není to tak, že se od vás kontrolní orgán dozví jen to, co mu vy sám chcete dát?

Jiří Růžek, ředitel BIS: To rozhodně tak není. Kontrolní orgán se od nás dozví všechno, co mu zákon dovoluje a co nám zákon ukládá. Já myslím, že ta pozice pana poslance a ředitele BIS je dána tím, jak ji vlastně definuje zákon, a zákon hovoří o stálé komisi, stálé kontrolní komisi pro BIS, a co se týče kauzy vojenské zpravodajské služby a případu Srba, tak tam Parlament zřídil vyšetřovací komisi, čili jedná se o dvě různé kontrolní činnosti.

Moderátor (Jan Němec): Poslanci tedy nemohou nahlížet do živých případů. Co vlastně o vaší činnosti se mohou dozvědět a z čeho?

Jiří Růžek, ředitel BIS: Dozvědí se to, co jim dovoluje zákon. Totiž dozvědí se podle zákona obligatorní informace, výroční zprávu, rozpočet, čerpání prostředků, dozvědí se o tom, na jakých tématech pracovala služba, dozvědí se, jaké zpravodajské prostředky používala. Čili po mém soudu je to dost informací o tom, aby si poslanci udělali představu o tom, čím se služba zabývá a s jakými výsledky.

Moderátor (Jan Němec): Máte tu představu o tom, čím se služba zabývá?

Jan Klas, předseda komise pro kontrolu BIS: Tak samozřejmě že ne, jinak bych tady samozřejmě nebyl. Ale chci říci, že tam jde i osobní vztahy, otevřenost. Když např. shrnu těch 10 let kontroly, tak např. došlo k tomu, že tehdy pan Stanislav Devátý byl ochoten na svou zodpovědnost uzavírat otevřené, živé svazky, aby komise mohla, tak jak jste v úvodu uváděli, prohlížet svazky, které souvisely s kauzou sledování pana ministra Luxe.

Moderátor (Jan Němec): Vy např. od pana ředitele Růžka tu vstřícnost necítíte?

Jan Klas, předseda komise pro kontrolu BIS: Tak já si netroufám mluvit za celou komisi, ale za sebe zcela určitě, protože si myslím, že v těchto sférách nelze se pouze odvolávat na zákon a konec konců je tady i vyjádření pana ministra Tvrdíka, že on bude podporovat moji snahu radikálně změnit zákon o parlamentní kontrole zpravodajských služeb. Já si myslím, že takto dál už to prostě nejde.

Moderátor (Jan Němec): Souhlasil jste?

Jiří Růžek, ředitel BIS: U těchto témat, které zmínil pan předseda Klas, bych je rozdělil na dvě části. První část se týká toho, co říkáte, že učinil pan Stanislav Devátý. Já nenacházím v zákoně žádný prostředek a žádnou cestu k tomu, jak to učinit, a musím říct, že až se vrátím do kanceláře, že budu zvažovat konzultaci se státním zástupcem, zda-li nedošlo k porušení zákona. Druhá věc je samozřejmě hloubka kontroly, kterou může uplatňovat Parlament vůči zpravodajským službám, a ta je jednoznačně v rukou Parlamentu a jednoznačně v rukou vlády.

Moderátor (Jan Němec): Pojďme konkrétně k činnosti BIS. Na vaši hlavu se snáší kritika typu: hrají si na svém písečku, nepředávají informace, např. v tisku se před rokem objevila zpráva o pohybu dvou příslušníků nebezpečné sekty Óm Šinkrikjó, dozvěděl se to ministr vnitra od americké CIA, nikoliv od vás, i když jste ho sledovali. Jak je vlastně možné, že to předávání informací neprobíhá?

Jiří Růžek, ředitel BIS: Já si myslím, že co se týče spolupráce BIS a orgánů činných v trestním řízení a policie je velmi dobrá. Poslední události svědčí jednoznačně o tom, že kooperace a koordinace s ministerstvem vnitra...

Moderátor (Jan Němec): Takže tento případ se nemůže opakovat?

Jiří Růžek, ředitel BIS: Ty případy se nemohou opakovat.

Moderátor (Jan Němec): Na internetových stránkách BIS jsem našel v kapitole poslání, zásady a krédo: BIS dbá lidských práv, a je-li nucena je narušit, děje se tak výhradě podle zákonem stanovených pravidel. Pak ale přicházejí na svět třeba informace o nelegálních odposleších např. v roce 95 ministra spravedlnosti, 99 odposlech mezi příslušníky BIS atd. Jak můžete tyto případy eliminovat?

Jiří Růžek, ředitel BIS: Odposlech ministra spravedlnosti se netýkal každopádně činnosti BIS. BIS využívá zpravodajskou techniku a zpravodajské prostředky výlučně v souladu se zákonem a co se týkalo porušení pravidel používání zpravodajské techniky příslušníků BIS, pak se jednalo o soudní spor. Soud tam vyřkl ortel a výrok.

Moderátor (Jan Němec): Má třeba kontrolní komise vůbec šanci zabránit nelegálním odposlechům nebo se vůbec o nich dozvědět?

Jan Klas, předseda komise pro kontrolu BIS: Ne, v žádném případě. Já bych to dokumentoval jenom větou, kterou řekl pan ředitel, která je zcela signifikantní, že se podívá na to, až se vrátí k sobě do ředitelny, zda pan Devátý postupoval podle zákona. To přece o tom vůbec není. Je to o tom, že my jsme tenkrát velice ocenili, že pan ředitel na sebe vzdal tu odpovědnost a tady vidíte rozdíl v přístupech jednotlivých lidí, kteří řídili v minulosti nebo řídí BIS, kdo má ochotu a důvěru v poslance apod. Tady jediná cesta, jak se dobrat k výsledku a to znamená radikální změnit zákon.

Moderátor (Jan Němec): V vylučujete zcela ty ilegální odposlechy občanů? Jiří Růžek, ředitel BIS: Tady bych řekl, že si musíme uvědomit, že dnes je to vlastně záležitost, kterou mohou nasazovat i soukromé zpravodajské služby, soukromé bezpečnostní agentury. Čili za BIS říkám, že to vylučuji. Co se týče postupu a postoje pana Devátého, já bych chtěl říct, že ředitel služby je odpovědný vládě, je odpovědným občanům za vykonávání své funkce a jestliže občan, resp. stát investuje do určité operace peníze, tak ředitel nemůže prostě rozhodnout jen tak z volné ruky, že tuto akci ukončí a jinou zahájí. Čili je to také otázka nakládání se svěřenými prostředky.

Moderátor (Jan Němec): Podle vás BIS plní své poslání a nebo nevíte, zda ho plní?

Jan Klas, předseda komise pro kontrolu BIS: My to samozřejmě nemůžeme vědět, protože...

Moderátor (Jan Němec): BIS je v podstatě bez jakékoliv kontroly? Jan Klas, předseda komise pro kontrolu BIS: Je pouze pod povrchovou kontrolou, to znamená, že pan řiditel si skutečně může dělat cokoliv směrem ke vládě, kdy jediným skutečným kontrolorem je vlád a to ne ještě celá, protože ne všichni mají samozřejmě čas kontrolovat pana ředitele a většinou se to přenáší na hlavu pana premiéra.

Moderátor (Jan Němec): Je to tak?

Jiří Růžek, ředitel BIS: Každopádně nikoliv, pokud byste vycházeli z údajů, zpráv a informací, které máte ze zákona k dispozici, pak byste dokázali přečíst věcně, získáte velmi realistický obraz o tom, co dělá BIS.

 

Soud osvobodil bývalého agenta tajné služby - Deníky Morávia 10. 07. 2002

Josef Hympl

Praha - Městský soud v Praze včera zprostil obžaloby bývalého příslušníka Bezpečnostní informační služby Romana Hrubanta. Třiatřicetiletý Hrubant byl obžalován z vydírání, zpronevěry, podvodu a výtržnictví. Měl například vydírat několik podnikatelů, od kterých získal více než čtyři miliony korun. "Nepodařilo se prokázat, že by se pan Hrubant žalovaných skutků skutečně dopustil. Ve výpovědích svědků, z nichž je značná část také trestně stíhána, jsou zásadní rozpory," konstatoval soudce. Kauza, která se kvůli utajovaným informacím projednávala za zavřenými dveřmi, poutala pozornost médií a veřejnosti tři roky. Hrubant, který pracoval v protiteroristické jednotce BIS, byl kvůli údajným leasingovým podvodům vyhozen z tajné služby a ve vazbě strávil sedmnáct měsíců. Od začátku vyšetřování tvrdil, že případ byl pomstou BIS za to, že pátral, jakým způsobem unikají informace tajné služby k politikům ČSSD.

"Budu pro svého klienta požadovat odškodné sto padesát tisíc korun," sdělil obhájce Stanislav Devátý, který v minulosti pracoval jako šéf BIS.

Hrubant při svém zatčení policii tvrdil, že odhalil informátory, kteří z tajné služby vynášeli citlivé materiály. Jedním z nich byl podle něj nynější šéf Národního bezpečnostního úřadu Tomáš Kadlec. Podle tisku byl příjemcem informací exministr Jaroslav Bašta (ČSSD).

V březnu loňského roku předseda sněmovní komise pro kontrolu BIS Jan Klas (ODS) uvedl, že jeho předchůdce v čele komise a nynější velvyslanec v Rusku Bašta průkazně disponoval jak materiály, tak informacemi nadstandardního charakteru.

Potřebujete právní služby?

Jsme připraveni pro vás najít optimální řešení, a to uplatnit.

Kontaktovat